Sentences

Sunil Sagare
0


वाक्यांचे प्रकार (Types of Sentences)

इंग्रजी व्याकरणात, वाक्याचे त्याच्या कार्यावरून (function) प्रामुख्याने चार प्रकार पडतात.

1. Declarative Sentence (विधानार्थी वाक्य):

  • व्याख्या: हे वाक्य सरळ विधान करते, माहिती देते किंवा वस्तुस्थिती सांगते. हे वाक्य सामान्यतः कर्त्याने (Subject) सुरू होते आणि पूर्णविराम (Full Stop) ने संपते.

  • रचना (Structure): Subject + Verb + (Object/Complement)

  • उदाहरणे (Examples):

    • The sun rises in the east. (सूर्य पूर्वेला उगवतो.)

    • She is a teacher. (ती एक शिक्षिका आहे.)

    • They are playing cricket. (ते क्रिकेट खेळत आहेत.)

2. Interrogative Sentence (प्रश्नार्थक वाक्य):

  • व्याख्या: हे वाक्य प्रश्न विचारण्यासाठी वापरले जाते. हे वाक्य प्रश्नचिन्हाने (?) संपते.

  • प्रकार:

    • 'Wh' Questions: (What, Why, Where, When, Who, How, etc.) - हे माहिती विचारतात.

      • Example: Where do you live? (तू कुठे राहतोस?)

      • Example: What is your name? (तुझं नाव काय आहे?)

    • Yes/No Questions: (Auxiliary verb ने सुरू होतात) - याचे उत्तर होय (Yes) किंवा नाही (No) असे असते.

      • Example: Are you coming with us? (तू आमच्यासोबत येत आहेस का?)

      • Example: Did he finish the work? (त्याने काम पूर्ण केले का?)

3. Imperative Sentence (आज्ञार्थी वाक्य):

  • व्याख्या: हे वाक्य आज्ञा (Command), विनंती (Request), सल्ला (Advice) किंवा सूचना (Instruction) देण्यासाठी वापरले जाते.

  • वैशिष्ट्य: यामध्ये कर्ता (Subject) 'You' हा अध्याहृत (understood) असतो, तो वाक्यात दिसत नाही. वाक्य क्रियापदाच्या मूळ रूपाने (V1) सुरू होते.

  • उदाहरणे (Examples):

    • (You) Shut the door. (दार बंद कर.) - (आज्ञा)

    • (You) Please help me. (कृपया मला मदत कर.) - (विनंती)

    • (You) Take this medicine. (हे औषध घे.) - (सल्ला)

    • (You) Do not make noise. (आवाज करू नका.) - (नकारार्थी आज्ञा)

4. Exclamatory Sentence (उद्गारार्थी वाक्य):

  • व्याख्या: हे वाक्य तीव्र भावना (strong emotions) जसे की आनंद, दुःख, आश्चर्य व्यक्त करण्यासाठी वापरले जाते. हे वाक्य उद्गारवाचक चिन्हाने (!) संपते.

  • रचना: 'What' किंवा 'How' ने सुरू होऊ शकते.

  • उदाहरणे (Examples):

    • What a beautiful painting! (किती सुंदर चित्र आहे!)

    • How clever you are! (तू किती हुशार आहेस!)

    • Alas! He is no more. (अरेरे! तो आता राहिला नाही.)


कर्ता-क्रियापद सुसंगती (Subject-Verb Agreement - SVA)

SVA हा इंग्रजी व्याकरणातील सर्वात महत्त्वाचा नियम आहे. याचा अर्थ वाक्यातील कर्त्याच्या (Subject) वचन (Number - एकवचन/अनेकवचन) आणि पुरुष (Person - प्रथम/द्वितीय/तृतीय) नुसार क्रियापद (Verb) बदलते.

मूळ नियम (Basic Rule):

  • एकवचनी कर्ता (Singular Subject) -> एकवचनी क्रियापद (Singular Verb)

    • (He, She, It, Ram, The boy)

    • एकवचनी क्रियापद म्हणजे क्रियापदाला 's' किंवा 'es' प्रत्यय लागतो (Simple Present Tense मध्ये).

    • Example: He plays. She goes. The bird sings.

  • अनेकवचनी कर्ता (Plural Subject) -> अनेकवचनी क्रियापद (Plural Verb)

    • (They, We, You, Ram and Shyam, The boys)

    • अनेकवचनी क्रियापद म्हणजे क्रियापदाचे मूळ रूप (Base Form - V1).

    • Example: They play. We go. The birds sing.


SVA चे महत्त्वाचे नियम (Important SVA Rules):

नियम १: 'And' चा वापर

  • जेव्हा दोन किंवा अधिक एकवचनी कर्ते 'and' ने जोडले जातात, तेव्हा तो अनेकवचनी कर्ता बनतो आणि क्रियापद अनेकवचनी (Plural) वापरतात.

  • Formula: Subject 1 + and + Subject 2 = Plural Verb

  • उदाहरणे:

    • Rahul and Rohan are brothers. (Rahul and Rohan is brothers. - चूक)

    • A boy and a girl were walking. (A boy and a girl was walking. - चूक)

नियम २: 'And' चा अपवाद (Single Idea)

  • जेव्हा 'and' ने जोडलेले दोन शब्द मिळून एकाच वस्तूची/संकल्पनेची (Single Idea) ओळख करून देतात, तेव्हा क्रियापद एकवचनी (Singular) असते.

  • उदाहरणे:

    • Bread and butter is my favorite breakfast. (येथे 'ब्रेड आणि बटर' हा एकच पदार्थ मानला आहे.)

    • The horse and carriage is at the door. (एकच वाहन)

    • Slow and steady wins the race. (एकच संकल्पना)

नियम ३: 'Or' / 'Nor' / 'Either...or' / 'Neither...nor'

  • जेव्हा दोन कर्ते 'or' किंवा 'nor' ने जोडलेले असतात, तेव्हा क्रियापद हे जवळच्या (Nearest) कर्त्यानुसार बदलते.

  • उदाहरणे:

    • Neither the teacher nor the students are present. (क्रियापदाजवळ 'students' (अनेकवचनी) आहे.)

    • Neither the students nor the teacher is present. (क्रियापदाजवळ 'teacher' (एकवचनी) आहे.)

    • Either you or he is responsible.

नियम ४: 'Each', 'Every', 'Either', 'Neither', 'Everyone', 'Someone'

  • हे शब्द नेहमी एकवचनी (Singular) मानले जातात. जरी त्यांच्यासोबत 'of' नंतर अनेकवचनी नाम आले तरी क्रियापद एकवचनीच राहते.

  • उदाहरणे:

    • Each of the students is hardworking. (students (अनेकवचनी) असूनही 'Each' मुळे 'is' आले.)

    • Everyone knows the answer.

    • Neither of the two boys was selected.

नियम ५: 'As well as', 'With', 'Along with', 'Together with', 'In addition to'

  • जेव्हा दोन कर्ते या शब्दांनी जोडले जातात, तेव्हा क्रियापद नेहमी पहिल्या (First) कर्त्यानुसार बदलते.

  • उदाहरणे:

    • The captain, as well as his players, is happy. (पहिला कर्ता 'captain' (एकवचनी) आहे.)

    • The students, along with their teacher, are going for a picnic. (पहिला कर्ता 'students' (अनेकवचनी) आहे.)

नियम ६: Collective Nouns (समूहवाचक नामे)

  • 'Team', 'Jury', 'Committee', 'Family', 'Audience'

  • जेव्हा समूह एक गट (Unit) म्हणून काम करतो, तेव्हा क्रियापद एकवचनी (Singular) असते.

    • Example: The team is playing well. (संपूर्ण टीम एक गट म्हणून खेळत आहे.)

  • जेव्हा समूहातील सदस्य वेगवेगळे (Individuals) वागतात, तेव्हा क्रियापद अनेकवचनी (Plural) असते.

    • Example: The team are arguing among themselves. (सदस्य आपापसात भांडत आहेत.)

नियम ७: 'The Number of' विरुद्ध 'A Number of'

  • 'The number of' (....ची संख्या) - हे नेहमी एकवचनी (Singular) क्रियापद घेते.

    • Example: The number of accidents is increasing.

  • 'A number of' (अनेक) - हे नेहमी अनेकवचनी (Plural) क्रियापद घेते.

  • Example: A number of students are absent today.

नियम ८: अंतर (Distance), रक्कम (Amount), वेळ (Time)

  • जेव्हा अंतर, रक्कम किंवा वेळ हे एक एकक (Single Unit) म्हणून वापरले जातात, तेव्हा क्रियापद एकवचनी (Singular) असते.

  • उदाहरणे:

    • Ten kilometers is a long distance to walk. (Ten kilometers हे एकच अंतर मानले आहे.)

    • Five hundred rupees is a big amount for him.

नियम ९: काही नामे जी अनेकवचनी दिसतात पण एकवचनी असतात

  • 'News', 'Mathematics', 'Physics', 'Politics', 'Measles', 'Innings'

  • ही नामे 's' ने संपत असली तरी ती एकवचनी (Singular) असतात.

  • उदाहरणे:

    • The news is true. (News are - चूक)

    • Mathematics is my favorite subject.

नियम १०: 'Scissors', 'Trousers', 'Pants', 'Spectacles'

  • ही नामे (ज्यांना दोन भाग असतात) नेहमी अनेकवचनी (Plural) मानली जातात.

  • उदाहरणे:

    • Where are my trousers?

    • These scissors are sharp.

  • अपवाद: जर त्यांच्या आधी 'A pair of' (ची एक जोडी) आले, तर क्रियापद एकवचनी (Singular) होते.

    • Example: A pair of scissors is on the table.

नियम ११: 'Some', 'All', 'Most', 'None'

  • या शब्दांनंतर येणाऱ्या 'of' च्या पुढील नामावर (Object of preposition) क्रियापद अवलंबून असते.

  • जर नाम Uncountable (मोजता न येणारे) असेल, तर क्रियापद Singular.

    • Example: Some of the water is contaminated.

  • जर नाम Countable (मोजता येणारे) असेल, तर क्रियापद Plural.

    • Example: Some of the students are missing.

नियम १२: 'There is' / 'There are'

  • 'There' ने सुरू होणाऱ्या वाक्यात, क्रियापद (is/are/was/were) हे नंतर येणाऱ्या कर्त्यानुसार (Subject) ठरते.

  • उदाहरणे:

    • There is a book on the table. (कर्ता 'a book' एकवचनी)

    • There are many books on the table. (कर्ता 'many books' अनेकवचनी)


Articles (उपपदे): A, An, The

Articles हे Demonstrative Adjectives चा एक प्रकार आहेत. ते नामापूर्वी वापरले जातात.

1. Indefinite Articles (A / An) - अनिश्चित उपपदे

'A' आणि 'An' चा वापर एकवचनी, मोजता येणाऱ्या (Singular Countable) नामापूर्वी केला जातो, जेव्हा ते नाम अनिश्चित (Non-specific) असते. 'एक' (One) या अर्थाने ते वापरतात.

'A' चा वापर (Use of 'A'):

  • ज्या नामाची सुरुवात व्यंजन ध्वनीने (Consonant Sound) होते, त्यापूर्वी 'A' वापरतात.

  • उदाहरणे:

    • A boy

    • A cat

    • A table

  • महत्त्वाचे: उच्चार (Sound) महत्त्वाचा आहे, अक्षर (Letter) नाही.

    • A university (येथे 'U' चा उच्चार 'यु' (Y-sound) (व्यंजन) होतो.)

    • A one-rupee note (येथे 'O' चा उच्चार 'व' (W-sound) (व्यंजन) होतो.)

    • A European

'An' चा वापर (Use of 'An'):

  • ज्या नामाची सुरुवात स्वर ध्वनीने (Vowel Sound - अ, आ, इ, ई, उ, ऊ, ए, ऐ, ओ, औ) होते, त्यापूर्वी 'An' वापरतात.

  • उदाहरणे:

    • An apple

    • An elephant

    • An inkpot

  • महत्त्वाचे: (उच्चार महत्त्वाचा आहे)

    • An hour (येथे 'H' सायलेंट (silent) आहे, उच्चार 'आवर' (स्वर) होतो.)

    • An honest man (उच्चार 'ऑनेस्ट' (स्वर) होतो.)

    • An MBA (उच्चार 'एम-बी-ए' (ए - स्वर) होतो.)


2. Definite Article (The) - निश्चित उपपद

'The' चा वापर विशिष्ट (Specific) किंवा निश्चित (Definite) नामापूर्वी केला जातो. हे एकवचनी किंवा अनेकवचनी, दोन्ही नामांसोबत वापरले जाऊ शकते.

'The' च्या वापराचे मुख्य नियम:

नियम १: विशिष्ट व्यक्ती/वस्तू (Specific Noun)

  • जेव्हा आपण अशा वस्तू/व्यक्तीबद्दल बोलतो जी ऐकणाऱ्याला माहीत आहे किंवा जी विशिष्ट आहे.

  • Example: Please pass me the book on the table. (टेबलावरचे ते विशिष्ट पुस्तक)

  • Example: The boy in the red shirt is my brother. (लाल शर्ट घातलेला तो मुलगा)

नियम २: आधी उल्लेख केलेली वस्तू (Already Mentioned)

  • जेव्हा एखाद्या नामाचा उल्लेख पहिल्यांदा होतो तेव्हा 'A/An' वापरतात, पण त्याच नामाचा उल्लेख पुन्हा (दुसऱ्यांदा) होतो, तेव्हा 'The' वापरतात.

  • Example: I saw a lion in the zoo. The lion was sleeping.

नियम ३: अद्वितीय वस्तू (Unique Items)

  • जगात एकच असणाऱ्या वस्तूंच्या नावापूर्वी.

  • Example: The Sun, The Moon, The Earth, The Sky.

नियम ४: नद्या, महासागर, बेटे, पर्वतरांगा (Rivers, Oceans, Islands, Mountain Ranges)

  • नद्या (Rivers): The Ganga, The Nile

  • महासागर (Oceans): The Pacific Ocean, The Indian Ocean

  • पर्वतरांगा (Mountain Ranges): The Himalayas, The Alps

  • अपवाद: एकट्या पर्वताच्या (Single Peak) नावापूर्वी 'The' लागत नाही. (उदा. Mount Everest, नाही The Mount Everest)

नियम ५: धार्मिक ग्रंथ (Holy Books)

  • Example: The Gita, The Bible, The Quran.

नियम ६: Superlative Degree (विशेषणाची तिसरी अवस्था)

  • Superlative Adjective पूर्वी 'The' वापरतात.

  • Example: He is the tallest boy in the class.

  • Example: This is the best movie.

नियम ७: देशवासी (Nationality) किंवा संपूर्ण वर्ग (Whole Class)

  • Example: The Indians (भारतीय लोक), The English (इंग्रज लोक)

  • Example: The rich (श्रीमंत लोक), The poor (गरीब लोक)


3. Omission of Articles (Zero Article - उपपदे कुठे वापरू नयेत)

अनेक ठिकाणी कोणतेही Article (A, An, The) वापरले जात नाही.

नियम १: Proper Nouns (विशेष नामे)

  • व्यक्तींची नावे, शहरे, राज्ये, देश यांच्या नावांपूर्वी सामान्यतः Article वापरत नाहीत.

  • Example: Ram is a good boy. (The Ram - चूक)

  • Example: I live in Pune. (The Pune - चूक)

  • (अपवाद: The USA, The UK, The Netherlands)

नियम २: भाषा (Languages)

  • भाषांच्या नावापूर्वी 'The' वापरत नाहीत.

  • Example: I speak Marathi.

  • Example: He is learning English.

  • टीप: पण 'The English' म्हणजे 'इंग्रज लोक' आणि 'English' म्हणजे 'इंग्रजी भाषा'.

नियम ३: Abstract Nouns (भाववाचक नामे - सामान्य अर्थाने)

  • जेव्हा भाववाचक नामे (Honesty, Love, Wisdom) सामान्य अर्थाने वापरतात.

  • Example: Honesty is the best policy. (The Honesty - चूक)

  • (पण विशिष्ट अर्थाने: The honesty he showed was admirable.)

नियम ४: Material Nouns (पदार्थवाचक नामे - सामान्य अर्थाने)

  • Example: Gold is a precious metal.

  • Example: Water is essential for life.

नियम ५: जेवणाची नावे (Meals)

  • Breakfast, Lunch, Dinner यांच्या नावापूर्वी सामान्यतः Article लागत नाही.

  • Example: I had breakfast at 8 AM.


Punctuation (विरामचिन्हे)

वाक्याचा अर्थ स्पष्ट होण्यासाठी विरामचिन्हांचा योग्य वापर आवश्यक आहे.

1. Full Stop (.) (पूर्णविराम):

  • Declarative (विधानार्थी) आणि Imperative (आज्ञार्थी) वाक्याच्या शेवटी वापरतात.

  • Example: He went home.

2. Comma (,) (स्वल्पविराम):

  • यादीतील शब्द वेगळे करण्यासाठी.

    • Example: I need to buy milk, bread, and eggs.

  • दोन स्वतंत्र वाक्ये (Clauses) जोडताना (conjunction पूर्वी).

    • Example: He tried hard, but he failed.

  • वाक्याच्या सुरुवातीच्या Phrase/Clause नंतर.

    • Example: After finishing his homework, he went to play.

3. Question Mark (?) (प्रश्नचिन्ह):

  • Interrogative (प्रश्नार्थक) वाक्याच्या शेवटी.

  • Example: What are you doing?

4. Exclamation Mark (!):

  • Exclamatory (उद्गारार्थी) वाक्याच्या शेवटी किंवा तीव्र भावना दाखवणाऱ्या शब्दांनंतर (Interjections).

  • Example: What a wonderful surprise!

  • Example: Wow!

5. Apostrophe ('):

  • Possession (मालकी): नामाची मालकी दाखवण्यासाठी ('s).

    • Example: This is Ram's book. (रामचे पुस्तक)

    • Example: These are students' bags. (विद्यार्थ्यांच्या पिशव्या)

  • Contractions (संक्षिप्त रूप): दोन शब्द जोडून एक करताना.

    • Example: It is -> It's

    • Example: Do not -> Don't

    • Example: He will -> He'll


Question Tags

वाक्याच्या शेवटी बोलणाऱ्याला खात्री करून घेण्यासाठी किंवा मत विचारण्यासाठी जोडलेला छोटा प्रश्न म्हणजे 'Question Tag'.

मुख्य नियम:

नियम १: Positive to Negative

  • जर मुख्य वाक्य होकारार्थी (Positive) असेल, तर Question Tag नकारार्थी (Negative) असतो.

  • Formula: Positive Statement, Negative Tag?

  • उदाहरणे:

    • He is smart, isn't he?

    • They are playing, aren't they?

नियम २: Negative to Positive

  • जर मुख्य वाक्य नकारार्थी (Negative) असेल, तर Question Tag होकारार्थी (Positive) असतो.

  • Formula: Negative Statement, Positive Tag?

  • उदाहरणे:

    • He is not smart, is he?

    • They are not playing, are they?

नियम ३: Auxiliary Verb (सहाय्यकारी क्रियापद) चा वापर

  • Tag मध्ये वाक्यातीलच Auxiliary Verb (is, am, are, was, were, has, have, had, will, can, should, etc.) वापरले जाते.

  • उदाहरणे:

    • She can swim, can't she?

    • You should go, shouldn't you?

नियम ४: Auxiliary Verb नसताना (Simple Present/Past)

  • जर वाक्यात Auxiliary Verb नसेल (Simple Present/Past Tense), तर 'Do/Does/Did' चा वापर करतात.

  • उदाहरणे:

    • He likes (V+s) coffee, doesn't he?

    • They play (V1) cricket, don't they?

    • She went (V2) to Pune, didn't she?

नियम ५: काही विशेष अपवाद (Special Cases)

  • I am: 'I am' चा Tag 'aren't I?' असा होतो. (am not -> 'amn't' वापरत नाहीत).

    • Example: I am late, aren't I? (Am I not? असेही वापरतात, पण 'aren't I?' जास्त प्रचलित आहे).

  • Let's: 'Let's' (Let us) ने सुरू होणाऱ्या वाक्याचा Tag 'shall we?' होतो.

    • Example: Let's go for a walk, shall we?

  • Imperative (आज्ञार्थी): आज्ञा/विनंती वाक्याचा Tag 'will you?' किंवा 'won't you?' होतो.

    • Example: Open the door, will you?

  • Negative Words: 'Hardly', 'Scarcely', 'Never', 'Seldom' हे शब्द वाक्य नकारार्थी बनवतात, म्हणून Tag Positive असतो.

    • Example: He hardly works, does he?



Sentences

    टिप्पणी पोस्ट करा

    0 टिप्पण्या
    टिप्पणी पोस्ट करा (0)

    #buttons=(Accept !) #days=(20)

    Our website uses cookies to enhance your experience. Learn More
    Accept !
    To Top